neděle 15. dubna 2012

Syn ztratil peněženku, dcera mobil ... .

Za poslední měsíc jsem byla minimálně dvakrát hodně překvapená člověkem jako takovým.
Ztratili jste někdy něco?
Mám teď na mysli věci denní potřeby, peněženku, klíče, telefon... .
Já určitě ano, ale musím říci, že je to hodně dávno, a že jsem v tomto ohledu hodně opatrná, a hlídám si vše, jak to jen jde, a i několikrát se přesvědčím, že je vše jak má, respektive, tam kde má.
Klíče v malé kapse na zadní straně kabelky, peněženka uprostřed kabelky ve velké kapse na zip. Telefony v přední části kabelky.
Určitě jsem k tomu dospěla zkušeností.
Před měsícem mi volal syn, že při odjezdu z práce si dal peněženku na střechu auta, zapomněl na ni a jel domů. Nasedla jsem do auta a jela společně s ním projet a posléze i projít trasu, kde by mohla spadnout ze střechy. Nenašli jsme ji.
Ano, první cesta byla do banky, zablokovat kreditku, nahlásit ztrátu dokladů jsme odložili na druhý den.
Večer u nás někdo zazvonil. Pán dle adresy v občanském průkaze přijel odevzdat nalezenou peněženku !
Věřili by jste tomu?
Přestože jsem nad tím uvažovala několik hodin, že ji někdo najde a přiveze ji, nevěřila jsem.
Byli jsme tak v šoku, že jsem jen hodně hodně děkovala, a nestihla se zeptat na nic jiného.
Pán nasedl do auta a odjel.
Tímto mu znovu moc děkuji.
=============================================================
Minulý týden ztratila dcera telefon. Ve středu dopoledne vyzvání můj telefon - volá dcerunka(tak ji mám uložen v mobilu). Na druhé straně se ale ozval cizí hlas. Našli telefon ve vlaku, našli číslo "máma" a tak volají. Předání telefonu jsem dohodli na pátek na nádraží.
Dceři jsme nic neřekli, a doufám, že tohle je ta zkušenost, kdy pro příště bude opatrnější.
Opět jsem zazmatkovala, když mi paní volala, a nevzala si na ní ani telefonní kontakt. Ona si opsala mé číslo do svého telefonu a telefon "dcerunky" vypnula.
Už od pátečního rána jsem se stále zabývala myšlenkou, zda zavolá, zda telefon předá.
A odpoledne napsala SMS.
Věřili by jste tomu?
Já dnes už ano.
Se slečnou jsem se setkala, předala maličkost jako poděkování nejen za to, že vrací telefon, ale za to, jaká je.
Díky.
============================================================
Tak a tohle jsou mé děti, před 15-ti lety, to ještě nic neztráceli:-)





3 komentáře:

  1. A pak, že zázraky se nedějí. Ale ano, ještě pořád existují poctiví lidé. Krásné pondělí.

    OdpovědětVymazat
  2. Šárko, jsem tak ráda, že si nám to napsala...
    Udělala si mi hezký den!
    Měj se krásně, zdravím Helena
    PS: pozdravuj děti :o)

    OdpovědětVymazat
  3. Šárko,
    tak to jste měli opravdu štěstí v neštěstí, teda děti, , ale stane se .
    Já mám osobní zkušenost s mobily také .
    Já mobil loňské léto zapomněla na lavičce u stánku se zmrzlinou , i když jsme zhruba za půl hodiny provedly rozsáhlou pátrací akci NIC ,dodnes nechápu :-o
    Já bych se také snažila najít majitele .
    Za to dcera 8 letá vloni na podzim zapomněla mobil na mrazáku s nanuku v místním pekařství a telefon mě od prodavačky , zda mám dceru,...a opravdu byl mobil vrácen.
    Takže za mě je to 50 na 50 , což je slušné , né ? ;-)

    OdpovědětVymazat